Základní
sed jezdce
Správný sed na koni je
odvislý na délce třmenů, které upravujeme podle:
· délky paže · volně spuštěné nohy, kdy kotník sahá k
třmenovému můstku · délku určí cvičitel · hlava vzpřímená s pohledem dopředu · trup vzpřímený, pružný v kroku, ve vysokém
klusu a pracovním cvalu svislý ke hřbetu koně, v lehkém klusu a rychlejším
cvalu nakloněn mírně dopředu podle rychlosti. · ramena jsou volně spuštěná s pohyblivými
klouby, vyklenutý hrudník · paže volně spuštěné (ne křečovité držení),
předloktí je prodlouženou osou otěže · sedací kosti – jsou oboustranně rozloženy
po obou stranách hřbetu a v nejhlubším místě posedu · stehno je lehce položeno po celé přední
ploše, kolena měkce přiložená k sedlu · holeň je se stálým dotykem s koněm, lehce
přiložena na zadním okraji podbřišníku · paty prošláplé, špička mírně od koně · záda vyztužená v kříži · ramena, kyčel a pata jsou v jedné přímce · hlava obrácená k zemi · kulatá záda, ramena příliš dopředu, zapadlá
hruď · lokty od těla · ruka a palce ve vodorovné poloze · vyosení sedací kosti (větší zatěžování
jedné strany) · nepřiložené stehno a koleno · špička příliš odvrácená od koně, držení
patou · nadměrné vychýlení svislé osy těla · holeně nadměrně posunuta dopředu nebo
dozadu · vyztužením
páteře, tlakem sedacích kostí a mírným zakloněním pobízí jezdec koně dopředu.
Při zatížení levé nebo pravé strany, nutíme koně pohybovat se v daném směru.
Pobídky sedem mají velký vliv na rovnováhu a stejnoměrný pohyb koně. · jezdec
působí na koně nepřetržitým nebo jemným, silným stiskem za podbřišníkem,
přičemž je holeň stále ve stejné poloze. · jezdec jí
určuje chod, ruch a směr pohybu koně. Jezdec jí nutí koně k přilnutí. Dobrý
jezdec používá otěž jemně a citlivě, přičemž je jeho ruka nezávislá na sedu. · u mladých
koní se používá k pobízení dopředu: používá se hlavně k uklidnění koně. · plácnutím
po pleci bičíkem pobízíme koně dopředu. Pobídku bičíkem za podbřišníkem
používáme k vypracování návyku na pobídky holeněmi a popř. k vynucení
poslušnosti. · je
součástí teoretického vybavení každého jezdce. Úroveň a zdatnost každého
jezdce se pozná při zacházení s koněm. Dobrý jezdec spolupracuje s koněm
neznatelnými pomůckami, špatný jezdec působí hrubě na koně. Jezdecký cit a
takt je součástí přirozené inteligence. |
fuj fuj!
(qwertes, 8. 3. 2009 21:10)