Jdi na obsah Jdi na menu
 


Péče o koně 2

Dobrá péče o koně je povinností každého majitele. Pěkný, dobře krmený a udržovaný kun je vaší vizitkou. Prvním krokem dobré péče o koně je jeho ustájení. Není potřeba, aby kun mel zděné stáje, vykachlíkované boxy a bílé ploty kolem pastvin. Stáj musí být předně suchá a čistá, prostorná a vzdušná (pozor však na průvan), s vhodnou podestýlkou (sláma, piliny nebo kombinace obojího). Kromě pravidelných vyjížděk by mel mít možnost výběhu, nejlépe pastviny, aby mel dostatek přirozeného pohybu na čerstvém vzduchu. Ohrazení výběhu musí být pevné a dostatečně vysoké, aby kun nemohl uniknout ven. Pro pevné ohrady je nejpoužívanějším materiálem dřevo. Velmi účinné jsou samozřejmě elektrické ohradníky, které se používají samostatně nebo v kombinaci s pevnou ohradou. Pozor, kun však musí být na elektrický ohradník naučen! Ve stáji musí být denně odklízen hnůj, zrovna tak z malého výběhu, aby kun nestál v mokru (jímž se podporuje hniloba kopyt), ze stejných důvodu jsou nevhodné dlouhodobě podmáčené, bahnité výběhy. Pozor na ostré li nežádoucí předměty ve výbězích a stájích. Nikdy nedovolte, aby kun mel volný přístup k ostnatým drátům, starým zemědělským strojům, vidlím, ostrým plechům apod. Koně jsou velmi zvídaví a mohli by se při "průzkumu" nebezpečného předmětu snadno zranit. Udržujte svého koně v dobré kondici. Pokud uvažujete o tom, že se svým koněm pojedete v létě na dovolenou na nekolikadenní putování nebo že budete jezdit během sezony příležitostně na závody, nebo že byste se rádi zúčastnili nějaké méně náročné distanční jízdy, nezapomeňte, že je třeba, aby mel dobrou fyzickou přípravu. Opravdu nelze očekávat perfektní výkony od zvířete překrmeného (nebo naopak podvyživeného), které jde ven s bídou dvakrát do týdne. Pokud uvažujete o závodech, je dobré se poradit s někým, kdo má s danou disciplínou jisté zkušenosti. Jestliže vám jde čistě o vyjížďky, je určitě prospěšnější jezdit každý den hodinu, než jednou týdne celý den. Udržet koně v dobré kondici znamená rovněž dobře ho krmit. Koně by měli mít nepřetržitě přístup k čerstvé pitné vodě. Toto je důležité zejména v horkém počasí. Krmení jádrem probíhá 1 – 3krát denně a to dle osobní preference a potřeb koně. Množství je závislé na individuálních požadavcích každého jedince. Krmení objemnými krmivy záleží na možnostech. Pokud je k dispozici dostatek pastvy, je to ideální. Při nedostatku čerstvé trávy se přikrmuje senem, a to rovněž 1 – 3krát denně. Nádoba, v níž přechováváte jádro, musí být dobře zabezpečena a mimo dosah koní. Přežrání jádrem by mohlo způsobit těžké zdravotní problémy. Stejně tak i k senu by koně neměli mít volný přístup. Toho se sice nepřežerou, ale zase jím plýtvají, pokud je přísun vetší než potřeba. Jádro i seno, které koním podáváte, kontrolujte, aby nebylo zapařené či plesnivé – opět způsobuje zdravotní problémy. Volný přístup by měli koně mít k lizu (soli). Dbejte na to, aby váš kun mel dostatek kvalitního krmení, ale pozor – nepřekrmovat. Tlustý kůň má problémy nést sám sebe, natož ještě sedlo s jezdcem. Vždy mějte koně korektně okovaného. Péče o nohy a kopyta koně by mela být prvořadou starostí každého majitele či jezdce. Staré přísloví říká: "Žádná noha – žádný kůň." V případě, že jezdíte výhradně po měkkých cestách, není třeba koně kovat, ale pouze jednou za 6 - 8 týdnu vystrouhat. Ale přiznejme si, že v dnešní době, kdy je všude plno asfaltových tvrdých cest, se tížko můžete pohybovat pouze po měkkých cestách. Dokonce i lesní cesty, které nejsou zpevněné, bývají často kamenité a tvrdé. Proto je třeba, pro pohodlí vašeho koně, mu pořídit patřičné "obutí". Tuto náročnou práci svěřte vždy dobrému kováři – odborníkovi. Podkova musí koni padnout a být na kopytě připevněna tak, aby se nehýbala. Jakmile zjistíte, že je uvolněná, musí se bud přibít nebo naopak sundat. Jakou variantu zvolíte, záleží na konkrétní situaci.



Veterinární péče

A v neposlední řade, se zmíníme ještě letmo o veterinární péci. Pokud kun nemá žádné zřejmé problémy, jedná se zejména o preventivní zákroky – povinné očkování (tetanus, chřipka) a pravidelné odčervování (cca 3 – 4 do roka, ale program odčervování řídíme dle konkrétních potřeb). U starších koní je na místě pravidelná kontrola chrupu. Při přepravě koní mezi okresy, na závody apod. musíte mít zdravotní průkaz koně, v němž jsou uvedena všechna povinná očkování, zdravotní stav koně a výsledky požadovaných krevních testu (malleus, hřebcí nákaza a infekční anémie koní).

Drezura

Drezura je další soutěž, při které jde hlavně o to, aby jezdec s koněm "splynuli", aby jezdec dával jen nepatrné povely a kun je plnil jakoby sám od sebe. V této soutěži jde o koňské ladné pohyby a jezdcův perfektní sed a držení těla.
Na tento druh sportu se každý teplokrevník nehodí. Drezurní kun by mel mít velmi ladné pohyby a perfektní elegantní chody. Drezura je jedna z nejtěžších druhu koňských sportů. Stejně jako u parkuru i v drezuře jsou dané stupně obtížnosti. Jsou úplně stejné, liší se jen v tom, že v drezuře se ke stupňům obtížnosti nepojí výška překážek, ale různě těžké drezurní cviky a figury.

 

Chování koní

Stádní pud

Koně se velice rádi zdržují ve stádech, jak jistě víte. Ale proč vlastně? Podle mě je to proto, že ve volné přírodě znamená pro koně odloučení od stáda jistou smrt. Toho důkazem je to, že mnoho koní, kteří jsou chováni bez ostatních koních jsou někdy nervózní a neklidní. Pokud ale nemáte možnost chovat více koní, ať už z jakéhokoli důvodu, je dobré koníkovi pořídit kamaráda jiného živočišného druhu, například osla, kozu, krávu nebo ovci. Někteří koně se dokonce zvládnou skamarádit i s kočkou.

Dorozumívání

Ve volné přírodě, ale i doma chovaní koně se dorozumívají řehtáním (ale to jen zřídka, protože ve volné přírodě může řehtání přivábit dravce), ale hlavně tzv. řečí těla. Takže tady jsem si pro Vás připravila pár pohybů, které je dobré umět "překládat":

1. Ocas a uši

· Šlehající ocas: rozladění, podráždění (pokud koníka neotravují mouchy :-)) 

· Pokleslé uši: nedostatek pozornosti

· Uši směřující kupředu: zvýšená pozornost

· Uši přiložené k hlavě: zlost, bolest, strach (POZOR! PO TOMTO ZNAMENÍ MŮŽE KONÍK KOUSNOUT!)

2. Pysky

· Pysky stažené dozadu, které odkrývají zuby a dásně: podřízenost 

· Sevřené pysky: napětí, strach, zlost (obecně platí, že čím má koník uvolněnější pysky, tím je víc v pohodě)

3. Nos

· Rozevřené nozdry: vzrušení, překvapení 

· Krčení nosu: rozladění, nesouhlas

4. Celá hlava

· Komíhání hlavou: ostrý pohyb hlavou nahoru a dolů,který patří mezi varovné signály 

· Pošťuchování: pomalý a jemný pohyb hlavy, kterým kůň říká: "Hele, jsme kámoši, ok?" 

· Kývání nosem ze strany na stranu: tak tohle většinou dělají hřebci, který se předvádějí 

· Kývání: to jest pomalý pohyb hlavou nahoru a dolů, čímž nám kůň říká, že je rozladění 

· Škubnutí: náhlý pohyb hlavou nahoru a dozadu, který vyjadřuje, že má koník strach, nebo že cítí odpor

5. Pohyby těla

· Narážení plecí: varování (plný kontakt) 

· Nastavování zadku: varovný signál před kopnutím

6. Nohy

· Zvedání nohou: silné varování před kopnutím 

· Údery předních nohou: tím koník říká: "Hej! Opovaž se přijít blíž!" 

· Hrabání kopyt: tímto způsobem koník zkoumá, co se skrývá pod vrchní částí půdy či vozovky :-), nebo je to znak nervozity

 

 

 

Odčervení, očkování

Odčervení koní by se mělo provádět nejméně jednou za tři měsíce. K odčervování koníků se používá prášek, který mu přidáme do jídla nebo pasta, která se obvykle koníkovi vymačkává na jazyk. Množství dávky prášku nebo pasty záleží na hmotnosti zvířete. Je dobré se nejdřív poradit z veterinářem, jaký druh odčervovacích prostředků proti který parazitům použít a popřípadě ho poprosit, zda by Vám nemohl pomoci sestavit odčervovací plán.

Velice důležité je očkování proti koňské chřipce, které se musí provádět jednou do roka. Pak se taky provádí jednou za dva roky kombinované očkování proti koňské chřipce a tetanusu. Očkování nech vždy jen na veterináři!

Prohlídka zubů

Když se podíváš koni do tlamy, obvykle uvidíš jen přední zuby a řezáky. Jenže koně mají ještě stoličky, kterými rozmělňují potravu. A právě tenhle druh zubů se rychle a nerovnoměrně obrušuje a někdy se na nich můžou vytvořit i ostré hrany. To všechno může způsobit, že se koni bude špatně žrát. Proto je důležité svého koníka jednou do roka vzít k veterináři, aby mu zuby prohlédl, osahal a obrousil.

Teplota koně

Jestliže koník v není v pořádku, může se to projevit i na jeho teplotě. Normální teplota koně se pohybuje něco mezi 37,5 stupni celsia a 38, 5 stupni celsia. Pokud se tedy rozhodnete koníkovi teplotu měřit, musíte si vybrat okamžik, kdy je v klidu, tedy ne po práci a odpočinutý. Na měření teploty se používá speciální veterinářský teploměr, na jehož konec se kápne rostlinný nebo olivový olej a rozetře se. Pak se opatrně zasune koni do konečníku a dvě minuty se tam nechá. Pak se musí stejně opatrně vyndat a tradá! Víme, jestli má koník teplotu či ne!

Pulz

Normální pulz koně se pohybuje v rozmezí mezi 35 – 45 úderů za minutu – jen však, pokud je kůň v klidu. Pokud je po práci, pulz bývá vyšší. Pulz u koně se měří pod čelistí a měří se prsty, nikoli palcem. Prsty se přiloží na místo, a pak se jen sleduje na stopkách, kolik jich bylo za minutu.

Frekvence dýchaní

Frekvenci dýchání je důležité měřit, když je koník v klidu (stejně jako teplotu a pulz). Když je totiž koník po práci, může být zadýchaný. Frekvence dýchání se má pohybovat mezi 10 – 20 vdechy za minutu a měří se sledováním slabin. Je to prakticky to samé jako u měření pulzu – musí se sledovat slabiny a počítat, kolikrát se kůň nadechne za minutu.

Péče o kopyta a nohy

Kopyta koně by se měli alespoň jednou za den kopytním háčkem vyškrabat, protože v nich se za den usadí zaschlé bláto a taky mohou kamínky. Je také důležité dávat pozor, aby kůň nestál na mokré podestýlce, aby nedostal infekci. A také protože rohovina kopyta pořád dorůstá, musí se neustále upravovat. Nemyslím tím jen kovat, pokud totiž se s koníkem nejezdí často po silnici (kopyta by se příliš obrousila), nebo po tvrdém podkladu, není podkov vůbec třeba. Ale každopádně je povinností každého majitele koní, aby každých šest až osm týdnů zajel ke kováři a nechal kopyta zastřihnout, obrousit (aby nepopraskala) a pokud koník používá podkovy, nasadit nové botičky :-).

Co se týče celých nohou, ne jen kopyt, je velice dobré každý den koni nohy ohmatat, zda na nich nejsou žádné otoky, boule, nebo jestli nejsou na dotek studené. Také důležité je zjistit, jestli koník kulhá. Takže jestli se ti například při vodění zdá, že poník kulhá, vezmi ho na nějaký tvrdý povrch a jdi s ním krokem a klusem. Pokud je tvé podezření pravdivé, zkontroluj, jestli nemá nohu oteklou, jestli na ní nemá nějakou bouli či odřeninu a taky mu zvedni nohu, zda nemá v kopytě kamínek, což je banální věc, ale někdy velmi bolestivá. Pokud kulhá hodně, je velmi dobré ihned zavolat veterináře.

Zbarvení očí

Zbarvení očí, stejně jako srsti, určuje množství pigmentu. Jelikož většina koní i ponyů má tmavou kůži, má většina z nich i hnědé oči. Ale občas, jako například u albínů, nebo také u skvrnitých koní, se vyskytují oči světlé. U plemene appaloosa je stále patrné bělmo očí.

Hnědé oči

Duhovka oka je tmavě hnědá. Bělmo, které duhovku obklopuje, je vidět pouze tehdy, jestliže je kůň vyděšený nebo rozčílený.

 

Skleněné (rybí) oči

U rybích očí je rohovka modro-nebo růžovo-bílá. Tato nezvyklá barva nemá žádný vliv na zrak koně. Také se nazývají čínské nebo modré oči.

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Okopírovaný článek

(Lenka Rozhoňová, 8. 9. 2011 12:33)

Část tohoto článku je zkopírovaný z mích stránek - www.mojelaska-kone.estranky.cz, a to bez povolení. Doufám, že majitel/ka stránek co nejdříve okopírované části smaže, nebo budu nucena tuto skutečnost nahlásit.