Svalová soustava
SVALOVÁ SOUSTAVA
Základní vlastností svalu je
schopnost reagovat smršťováním na podráždění. Ústřední nervová soustava vysílá
ke kosternímu svalstvu stále slabé podněty a tím pádem je sval neustále v
určitém napětí. To se nazývá svalový tonus.
Svaly jsou bohatě prokrvovány
a po podráždění se sval nesmrští ihned, ale až po určité době. Je-li ovšem
frekvence podnětu vyšší než 25 za vteřinu, přijde nový podnět do svalu ve
chvíli, kdy je sval ve stavu smrštění. Sval se proto neuvolní, ale zůstane
smrštěný po delší dobu. Nastává tzv. tetanické smrštění.
Svalovinu rozlišujeme:
· hladkou - nelze ovládat vůlí jedince,
např. pohyb střev
· příčně pruhovanou - lze ovládat (je to
veškeré kosterní svalstvo)
· srdeční
svalovina - zajišťuje srdeční činnost
Každý jednotlivý sval je
tvořen svalovými vlákny - FIBRILAMI. Fibrila je široká 5 - 150
mikrometrů a dlouhá až
Rozlišujeme
2 druhy fibril. Aktinofibrily a mezofibrily. Aktinofibrily jsou tenké, bílé a
světlé, naopak mezofibrily mají barvu červenou, jsou silné a tmavé.
Při
svalové práci pak dochází k zasouvání aktinofibril mezi mezofibrily.
Ale k tomu, aby svalová práce mohla být vykonávána je zapotřebí energie. Jejím zdrojem jsou tuky (Lipidy) a cukry (Sacharidy).
Sacharidy se ve formě glykogenu ukládají v játrech a později se pomocí ATP -
adenosintrifosfát - přeměňuje glykogen na energetickou složku.
Po určité době nastává při
práci svalová únava a ve svalech se hromadí únavové látky (kys. mléčná,
uhličitá, oxid uhličitý apod.). Cvikem sval mohutní, tak rychle se neunaví a pracuje úsporněji.
Průřez svalu
· v
Primární snopce jsou obaleny
jemnou vazivovou blankou. Dále se spojují v snopce sekundární a terciální,
které jsou obaleny stále silnější blánou. Spolu vytváří tzv. svalové bříško,
které na obou koncích přechází v úponové šlachy, kterými je sval připevněn ke
kostře.
Svaly hlavy
· mimické |
· vyjadřují citové vztahy zvířat |
|
· kruhový víčkový sval, slzný, zvedač horního
pysku a nozdry, jařmový sval |
· žvýkací |
· jsou mohutně vyvinuty a je to žvýkač a
tvářový sval |
Svaly trupu
· prsní sval |
|
· natahovače páteře |
· jsou nad páteří |
|
· zpevňují páteř, natahují krk, prohýbají
hřbet a umožňují vzepnutí na zadní |
· ohýbače páteře |
- jsou pod páteří, ohýbají
hlavu a krk a nahrbují hřbet |
· svaly hrudních stěn |
- jsou to vnější a vnitřní
mezižeberní svaly, umožňující vdech a výdech |
· bránice |
· mohutný plochý sval oddělující hrudní
dutinu od břišní |
|
· prochází jí jícen, srdečnice a zadní dutá
žíla. Je to hlavní dýchací sval |
· svaly břišních stěn |
· patří sem 4 svaly - vnější šikmý břišní
sval |
|
· vnitřní břišní sval |
|
· přímý břišní sval |
|
· příčný břišní sval |
Svaly přední končetiny
· svaly připojující končetinu k trupu -
k trupu upevňuje sval kápový a pod ním sval kosočtverečný. K hlavě připojuje
sval kývač a k trupu přitahuje končetinu hluboký prsní sval a povrchový prsní
sval.
· svaly plece - obalují lopatku a pažní
kost. Je to natahovač a ohýbač ramenního a loketního kloubu. Nejmohutnější je
trojhlavý sval pažní.
· svaly předloktí - natahovače a ohýbače
zápěstí a prstů.
Svaly zadní končetiny
· svaly pánevní - je to povrchový
hýžďovec a střední hýžďovec
· svaly stehenní - obalují stehenní
kost. Patří sem ohýbače a natahovače stehenního a hleznového kloubu.
· svaly bérce a konce končetiny -
ohýbače a natahovače hleznového a patního kloubu a kloubů prstů.