Nervová soustava
NERVOVÁ SOUSTAVA
Základem nervového ústrojí je
nervová buňka - NEURON.
Tato buňka se skládá z: |
· těla buňky |
|
|
· výběžků |
· dendritů - nesou vzruch do
buňky |
|
|
· neuritů - nesou vzruch z
buňky |
Spojení
jednotlivých nervových buněk je uspořádáno tak, že neurit jedné nervové buňky
je spojen s dendritem druhé nervové buňky. Spojení nervových buněk vytváří
synapse (zápoje), ve kterých dochází k předání vzruchu.
Každá změna, která podráždí
nervovou buňku se nazývá podnět a nervové buňky, které přijímají
podněty z vnějšího prostředí se nazývají receptory.
Máme 2 druhy receptorů: |
· EXTERORECEPTORY - zachycují vnější
podráždění (např. štípnutí) |
|
· INTERORECEPTORY - přenáší vnitřní
podráždění (např. hlad) |
Podnět
vyvolá podráždění, které se přenese do centra, kde se mění na vzruch. Nervová
vlákna, která vedou vzruchy z tkání a orgánů do nervových center jsou vlákna
dostředivá a ta která vedou vzruchy z nervových center orgánů a tkání jsou
vlákna odstředivá.
Nervovou soustavu dělíme na:
1. CNS - centrální nervovou soustavu
2. ONS - obvodovou nervovou soustavu
3. VNS - vegetativní nervovou soustavu
CNS - CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA
Skládá se z mozku a míchy
Mozek
· je uložen v dutině lebeční a tvoří jej:
|
· velký mozek |
· přední mozek |
- mozkové polokoule |
|
|
|
- čichový mozek |
|
|
· mezimozek |
|
|
|
· střední mozek |
|
|
· zadní mozek |
· mozeček |
|
|
· most |
|
|
· prodloužená mícha |
Mozkové polokoule
· jsou tvořeny na povrchu z šedé mozkové kůry a
uvnitř bílé hmoty. Jsou nejvyšším orgánem nervové soustavy, řídí veškerou
činnost organismu.
Čichový mozek
· je centrem čichového ústrojí. Je jen průměrně
vyvinutý (značně vyvinutý je např. u šelem).
Mezimozek
· řídí dechový aparát, srdeční činnost, pánevní
orgány, termoregulaci a hospodaří s cukry, vodou a solemi.
Střední mozek
· je centrem zrakového a sluchového centra,
pohybových reflexů a jsou v něm nervové dráhy, které spojují zadní mozek s
předním mozkem.
Mozeček
· je v něm centrum pro regulaci pohybu,
udržování rovnováhy, polohy těla a končetin.
Most
· leží pod mozečkem a je to spojnice s míchou.
Prodloužená mícha
· řídí dýchání, reflexní děje (sání, polykání,
kýchání, slinění a slzení) a krevní oběh.
Mícha
Navazuje na prodlouženou
míchu, prochází páteřním kanálkem a končí v křížové oblasti. Meziobratlovými
otvory vystupují z míchy míšní nervy krční, hrudní, bederní, křížové a ocasní.
Je
složená z vnitřní šedé hmoty ve tvaru "H" a na povrchu je pokryta
bílou hmotou.
ONS - OBVODOVÁ NERVOVÁ SOUSTAVA
Tvoří ji síť nervů, které
prochází všemi tkáněmi a orgány a jsou spojeny s CNS.
Podle místa výstupu dělíme nervy na:
· mozkové nervy - inervují
(ovládají) orgány hlavy (př. čichový, trojklaný, zrakový, okohybný,
jazykohltanový, sluchově rovnovážný,...)
· míšní - inervují trup a
končetiny
Dále ještě rozlišujeme nervy:
· dostředivé - vedou vzruchy do
CNS
· odstředivé
- vedou vzruchy od centra do těla
VNS - VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA
Řídí činnost ústrojí, které
nepodléhá vůli jedince (trávení,...). Je řízena centrální nervovou soustavou.
Inervuje všechny tkáně těla,
řídí jejich růst, výživu, působí na hladkou a srdeční svalovinu.
Rozeznáváme 2 typy VNS:
SYMPATIKUS
· vybíhá z každého obratle míchy.
· po určitých úsecích vytváří uzliny - GANGLIA.
Z ganglií se sympatikus bohatě větví a vstupuje do vnitřních orgánů - působí na
rozkladné procesy.
· působí přes den
PARASYMPATIKUS
· působí až v noci
· také se bohatě
větví na ganglia
Sympatikus
a parasympatikus působí navzájem protikladně (vzájemně se doplňují).
ČINNOST NERVOVÉHO ÚSTROJÍ
Nervové
ústrojí přijímá z vnějšího i vnitřního prostředí vzruchy, vede je do ústředí,
kde se zpracují a vyvolají přiměřenou reakci. Základním projevem činnosti
nervového ústrojí je REFLEX. Je to převod vzruchu z přijímacího orgánu,
neboli receptoru do nervového ústrojí a z ústředí k výkonnému orgánu -
efektoru. Dráha, po které reflex probíhá se nazývá REFLEXNÍ OBLOUK.
Reflexy rozeznáváme:
· nepodmíněné - zvíře se s nimi
již rodí (např. dýchání, slinění, sání, polykání,...). Jsou poměrně stálé a
nemění se po celý život. Patří sem i instinkty - pohlavní, potravový a obranný.
· podmíněné - jsou získané,
vznikají při dlouhodobém působení nebo opakování určitých podmínek. Jsou
nestálé, dočasné a při změně podmínek zaniká. Umožňují zvířatům přizpůsobit se
proměnlivému životnímu prostředí - tato schopnost se nazývá adaptace.