Krevní soustava
KREVNÍ SOUSTAVA
Všechny buňky, tkáně a orgány
živočišného těla potřebují ke své činnosti a životu neustále kyslík a živiny a
současně neustálé odvádění zplodin látkové přeměny. Tyto úkoly plní krev, která
stále proudí v uzavřené soustavě trubic, tj. v krevním oběhu.
Krev tedy v organismu plní tyto funkce:
· přináší živiny a kyslík buňkám
· odvádí zplodiny látkové přeměny
· přináší hormony jednotlivým orgánům
· řídí a udržuje tělesnou teplotu (37,5 -
· chrání před nemocemi (bílé krvinky)
· reguluje
množství vody a soli v těle
Množství krve - 7,5 - 10,5% hmotnosti koně, tj asi 48L.
KREV
· je neprůhledná, červená tekutina
|
· skládá se z: |
· krevní plazmy |
|
|
|
· krevních tělísek |
· červených krvinek (Erytrocytů) |
|
|
|
· bílých krvinek (Leukocytů) |
|
|
|
· krevních destiček (Trombocytů) |
|
· krevního prachu (Hemokonie) |
Krevní plazma
· je tekutá část krve, jantarové barvy a
obsahuje 90% vody a 10% sušiny. Z toho 9% je organických sloučenin a asi 1%
anorganických látek.
Erytrocyty
· jsou to buňky okrouhlého tvaru, u savců
nemají jádro, ale u ptáků ano
· obsahují červené krevní barvivo hemoglobin
- je to bílkovinná látka, obsahující železo. Na železitou složku hemoglobinu se
při dýchání váže kyslík, který se v tkáních předává buňkám - dochází k
okysličení buněk a naopak dojde k vázání oxidu uhličitého, který hemoglobin
odvádí do plic.
· neustále se tvoří v červené kostní dřeni,
má-li organismus dostatek vitamínů skupiny B a minerálních látek (Mn, Cu), ale
hlavně železa
· v
· životnost červených krvinek je několik týdnů,
nejvíce však 120 dní
· odumřelé krvinky se vstřebávají ve slezině
Leukocyty
· jsou to buňky s jádrem, nemají stálý tvar,
neobsahují hemoglobin, ale jejich barva je žlutozelená
· samostatně se pohybují, mají schopnost
prostupovat stěnou krevních vlásečnic a pronikat do mezibuněčných prostor a na
povrch sliznice.
· mají schopnost pohlcovat mikroorganismy,
choroboplodné zárodky a zbytky odumřelých tkání. Tato schopnost se nazývá fagocytóza.
· v
Trombocyty
· jsou to drobná krevní tělíska, nepravidelného
tvaru, jsou křehké a u savců nemají jádro
· žijí 3 - 5 dnů a podílí se na srážlivosti
krve
· při krvácení, když se krev dostane do styku
se vzduchem se destičky shlukují a rozpadávají. Uvolňují enzym trombokináza,
jehož působením vzniká nerozpustný fibrin a krev vytváří sraženinu
· v
Hemokonie
· tvoří se z
uhynulých rozpadlých červených krvinek
KREVNÍ OBĚH
Tvoří ho vlásečnice, žíly, tepny, srdce a slezina.
Vlásečnice (Kapiláry)
· jsou to nejtenčí cévy, které tvoří husté sítě
· jejich stěnami dochází k přenosu živin do
tkání a naopak přechodu produktů výměny látkové z tkání do krve.
Žíly (Vény)
· jsou cévy, které vedou krev do srdce
· jsou uloženy při povrchu těla a jsou vidět
pod kůží
Tepny (Artérie)
· jsou cévy, které vedou krev od srdce
· v těle jsou uloženy hlouběji
Srdce (Cor)
· je to dutý svalový orgán
· rozlišujeme na něm 4 povrchové vrstvy:
|
1. Osrdečník (PERIKARD) |
- je to vazivový obal, ve
kterém je srdce uloženo v dutině hrudní mezi plicními laloky. Prostor mezi
srdcem a osrdečníkem vyplňuje osrdečníkový mok, který zmírňuje tření při
pohybech srdce. |
|
2. Vnější vrstva
(EPIKARD) - blána, vlastní vnější vrstva srdce |
|
3. Vlastní srdeční sval
(MYOKARD) |
|
4. Vnitřní sval
(ENDOKARD) |
Složení srdce:
Dutina srdce je rozdělena na
pravou a levou předsíň a na pravou a levou komoru. Mezi levou komorou a
předsíní je otvor s dvoucípou chlopní a mezi pravou komorou a předsíní je otvor
s trojcípou chlopní.
Spojení srdce s cévní soustavou je:
· 5 - 8 plicními žílami
· přední a zadní dutou žílou
· srdečnicí (Aortou)
· plicní tepnou (Plícnicí)
Krev může plnit svoji funkci
jen když je v cévní soustavě v neustálém pohybu. Tento pohyb zajišťují rytmické
pohyby srdce, které vhání krev pod tlakem do srdce. Srdeční tep se skládá ze
dvou fází:
· Systoly - při systole se srdce
smršťuje a vhání krev do cév.
· Diastoly - při ní srdce ochabuje a
naplní se krví.
Systola předsíní nastává
současně s diastolou komor. Tyto rytmické pohyby udržují krev stále v
jednosměrném pohybu.
Podle funkce a průběhu cév dělíme krevní oběh na 3 části:
1. Malý krevní oběh (plicní)
· začíná v pravé srdeční komoře, z které plicní
tepna odvádí odkysličenou krev do plic, kde se větví na hustou síť vlásečnic
kolem plicních sklípků. Zde dojde k okysličení a krev se z vlásečnicové sítě
sbírá do 5 - 8 plicních žil, které ji vedou do levé předsíně.
2. Velký krevní oběh (tělní)
· z levé předsíně vede okysličená krev do levé
komory a odtud aortou do celého těla, kde odevzdá živiny a kyslík do tkání a
buněk. Do krve se vrací produkty látkové přeměny a oxid uhličitý. Tato odkysličená
krev se vrací z jednotlivých orgánů přední a zadní dutou žílou do pravé
předsíně.
3. Vrátniční krevní oběh (jaterní)
· představuje ho vrátniční žíla, která odvádí
krev bohatou na živiny ze žaludku, střev, slinivky břišní a sleziny do jater.
Zde se živiny zpracují a krev je odtud odvádí jaterními žilami do zadní duté
žíly a tou do pravé předsíně.
Slezina (Lien)
· nachází se v levé polovině dutiny břišní
· je plochá , oproti jiným druhům zvířat má
trojúhelníkovitý tvar a fialovou barvu (např. u skotu je šedá, u ostatních
zvířat hnědočervená a má podlouhlý tvar)
· na povrchu je pouzdro, ze kterého prostupují
do vnitřní tkáně přepážky, které dělí slezinu na větší počet oddílů. Uvnitř je
dřeň, bohatá na mízní uzlíčky a červené a bílé krvinky.
· má tyto funkce: |
· je zásobárnou krve - má hemopoetickou
funkci |
|
· vytváří se zde bílé krvinky a ochranné látky organismu (protilátky) |
|
· filtruje krev |